Jste zde

Často kladené dotazy

Nezařazené dotazy

Kalibrace je podle TNI 01 0115 (Mezinárodní metrologický slovník) činnost, která za specifikovaných podmínek v prvním kroku stanoví vztah mezi hodnotami veličiny s nejistotami měření poskytnutými etalony a odpovídajícími indikacemi s přidruženými nejistotami měření a ve druhém kroku použije tyto informace ke stanovení vztahu pro získání výsledku měření z indikace.

Ověření je soubor činností, kterými se potvrzuje, že stanovené měřidlo má požadované metrologické vlastnosti. Postup při ověřování stanovených měřidel stanoví ministerstvo vyhláškou. Ověření se deklaruje opatřením stanoveného měřidla úřední značkou nebo vydáním ověřovacího listu nebo provedením obojího.

Kalibrace a ověření vycházejí prakticky z velmi příbuzných postupů. Rozdíl spočívá v tom, že při ověření se zkoumá shoda metrologických vlastnosti těchto měřidel s úředně stanovenými požadavky, zejména s maximálními dovolenými chybami. Při kalibraci se kvantitativně zjišťuje vztah mezi naměřenou hodnotou a jmenovitou hodnotou nastavenou etalonem. Obě činnosti jsou formou metrologické návaznosti měřidel.

Návaznost je vlastnost výsledku měření nebo hodnoty etalonu, kterou je určen vztah k národním nebo mezinárodním etalonům prostřednictvím nepřerušeného řetězce porovnání s uvedením příslušných nejistot. V podstatě se jedná o zařazení daného měřidla do nepřerušené posloupnosti přenosu hodnoty veličiny počínající etalonem nejvyšší metrologické kvality.

Nejistota měření je parametr vztahující se k výsledku měření, který charakterizuje rozptýlení hodnot, které je možné přiřadit k měřené veličině.

Metrologické výkony ověřování stanovených měřidel provedené podle dřívější právní úpravy zůstávají v platnosti po dobu, na jakou byly původně vykonány a další následné ověření po skončení jejich platnosti, se provede již s platností podle nové právní úpravy.

Podle § 19 zákona č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších předpisů, jsou subjekty, které opravují stanovená měřidla, popřípadě provádějí jejich montáž (míněno instalaci), povinny podat žádost o registraci ČMI. ČMI provede registraci v případě, že žadatel splňuje podmínky podle § 11 vyhlášky č. 262/2000 Sb.

Při prodeji vánočních stromků je zpravidla úplata odvozována od délky stromku vyjádřené v centimetrech a ta je zjišťována měřením některým ze standardně prodávaných délkových měřidel nebo přikládáním ke stupnici (zhotovené různým způsobem). V případě, kdy by měl prodejce záměr použít ověřené stanovené měřidlo, připadaly by z měřidel délky uvedených v ...

Stanovená měřidla jsou měřidla, která Ministerstvo průmyslu a obchodu stanoví vyhláškou ke schvalování typu a k povinnému ověřování s ohledem na jejich význam (např. při prodeji, nájmu nebo darování věci, při poskytování služeb, pro stanovení poplatků a daní, pro ochranu zdraví, pro ochranu  životního prostředí, pro bezpečnost při práci, atd.). Seznam stanovených měřidel, specifikaci povinnosti schválení typu a lhůty pro následné ověření stanovených měřidel definuje vyhláška MPO č. 345/2002 Sb. ve znění pozdějších předpisů.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/31/EU o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se dodávání vah s neautomatickou činností na trh je implementována nařízením vlády č. 121/2016 Sb., o posuzování shody vah s neautomatickou činností při jejich dodávání na trh.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/32/EU o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se dodávání měřidel na trh je implementována nařízením vlády č. 120/2016 Sb., o posuzování shody měřidel při jejich dodávání na trh.

S ověřováním stanovených měřidel souvisí především úřední značky, které se umísťují na stanovená měřidla splňující stanovené metrologické a technické požadavky. Používány jsou však i jiné značky identifikující neověřené měřidlo, či měřidlo ověřené v omezeném rozsahu měření apod. Obdobně se v souvislosti s kalibrací pracovních měřidel a etalonů používají kalibrační značky, jakož i další značky související s těmito metrologickými činnostmi a měřidly.

Podle § 19 zákona č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších předpisů, jsou subjekty, které opravují stanovená měřidla, popřípadě provádějí jejich montáž (míněno instalaci), povinny podat žádost o registraci ČMI. ČMI provede registraci v případě, že žadatel splňuje podmínky podle § 11 vyhlášky č. 262/2000 Sb.

Vodoměr je stanoveným měřidlem ve smyslu zákona č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších předpisů. Protože u takového stanoveného měřidla je pro správnost měření důležitá i jeho správná montáž, zákon o metrologii v § 19 stanovuje, že opravci a subjekty provádějící montáž stanovených měřidel (míněno ve smyslu instalace do místa používání) podléhají povinné registraci u ČMI. Požadavky na takový subjekt a podmínky, za kterých lze žadatele pro tuto činnost zaregistrovat uvádí § 10 a § 11 vyhlášky č. 262/2000 Sb. v platném znění.

Zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších předpisů v § 11a zakotvuje možnost požadovat přezkoušení stanoveného měřidla, o jehož správnosti jmá pochybnosti, a a právo na dodání informace o výsledku přezkoušení. Toto přezkoušení provedou subjekty zmocněné zákonem k ověřování stanovených měřidel. V některých případech (zejména vodoměry) může mít větší vypovídací hodnotu o správnosti měření, pokud je stanovené měřidlo přezkoušeno v místě instalace. ČMI nabízí cestou svých pracovišť v Brně a v Praze možnost sjednat přezkoušení v místě instalace vodoměru.

Váš dotaz se týká elektroměru, jehož uživatelem (a často i vlastníkem) je dodavatel elektrické energie, přičemž tímto elektroměrem se měří množství dodané energie pro účely výpočtu příslušné peněžní úhrady. Takovýto elektroměr je podle zákona č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších předpisů, stanoveným měřidlem, neboť je používán k účelům dle § 3 odst. 3 tohoto zákona a zároveň jde o měřidlo uvedené ve vyhlášce MPO č. 345/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, tedy stanovené k povinnému ověřování.

Zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších předpisů, je jedním z legislativních nástrojů, které řeší ochranu spotřebitele, a to v tomto případě správností měřidel a měření. V souvislosti s tím specifikuje zvláštní kategorii měřidel, stanovená měřidla, tedy měřidla, která MPO stanoví vyhláškou k povinnému ověřování a ke schvalování typu s ohledem na jejich význam pro účely uvedené v § 3 odst. 3 tohoto zákona, mezi něž patří i závazkové vztahy (prodej, poskytování služeb ...). Jestliže je tedy měřidlo používáno k účelům podle § 3 odst.

V první řadě je hned v úvodu nutné uvést, že k závaznému výkladu níže uvedených právních norem je oprávněno Ministerstvo průmyslu a obchodu (zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších předpisů) a Ministerstvo pro místní rozvoj (vyhláška č. 372/2001 Sb., kterou se stanoví pravidla pro rozúčtování nákladů na tepelnou energii na vytápění a nákladů na poskytování teplé užitkové vody mezi konečné spotřebitele), a to na základě § 24 zákona č.

Měřiče tepla jsou měřicím zařízením, které vydává výsledky měření vyjádřené v jednotkách energie na základě vyhodnocení vstupních údajů několika měřidel různých veličin, a to měřidel teploty, tlaku a protečeného množství. S ohledem na to, že pro výpočet úhrady za teplo byla stanovena metodika, která výrazně odlišuje úhradu za teplo dodané v podobě přehřáté páry a za teplo dodané v podobě mokré páry, musí tato měřidla v určitém okamžiku rozhodnout, zda se jedná o páru přehřátou nebo mokrou. Podle toho probíhá načítání dodaného tepla do dvou počítadel pro přehřátou nebo mokrou páru.

Výše uvedené rozpočítávače nejsou uvedeny v seznamu druhů měřidel v příloze vyhlášky MPO č. 345/2002 Sb., kterou se stanovují měřidla k povinnému ověřování a měřidla podléhající schválení typu. Nejde tedy o pracovní měřidla stanovená. Podle stanoviska ČMI se dokonce ani o měřidla nejedná. S ohledem na tyto skutečnosti nepodléhají rozpočítávače povinnosti schvalování typu ani ověřování. ČMI tyto rozpočítávače nezkouší ani jinak neposuzuje. Informace o tomto výrobku je podle našeho názoru povinen podat zejména výrobce resp. prodejce.

Přezkoumání podnětů, jako je Váš, je v řadě případů řešeno státním metrologickým dozorem dle zákona č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších předpisů; státní metrologický dozor vykonává Český metrologický institut (ČMI). Příslušný pověřený zaměstnanec ČMI provede kontrolu na čerpací stanici. Kontrola bude provedena ve dvou etapách, nejprve běžným spotřebitelským nákupem a přeměřením zakoupeného množství pohonné hmoty a poté technickou kontrolou výdejního stojanu (za účasti odborné servisní firmy).

De facto časově omezená platnost metrologické návaznosti je v právní úpravě metrologie ošetřena pouze u stanovených měřidel; Vámi zmíněná měřidla stanovenými měřidly nejsou, neboť jsou druhu, který není uveden ve vyhlášce č. 345/2002 Sb., v platném znění. Jsou tedy měřidly pracovními. K pracovním měřidlům se vztahuje obecná povinnost subjektů z § 18 písm. b) zákona č.

Umístěním značky shody CE včetně čtyřmístného čísla notifikované osoby na měřidlo / zdravotnický prostředek s měřicí funkcí výrobce deklaruje shodu s požadavky evropské směrnice pro zdravotnické prostředky (MDD, v ČR nařízení vlády č. 54/2015 Sb., o technických požadavcích na zdravotnické prostředky, nařízení vlády č. 55/2015 Sb., o technických požadavcích na aktivní implantabilní zdravotnické prostředky, nařízení vlády č. 56/2015 Sb., o technických požadavcích na diagnostické zdravotnické prostředky in vitro a dále zákon č. 268/2014 Sb., o zdravotnických prostředcích).

Taková informace je nesprávná. Způsob stanovení okamžiku, kterým počíná běžet lhůta platnosti ověření, stanovuje v § 7 odst. 1  vyhláška č. 262/2000 Sb. ve znění vyhlášky 344/2002 Sb. Pokud se vydává k měřidlu ověřovací list, doba platnosti se počítá ode dne vydání ověřovacího listu (obvykle je v ověřovacím listě uvedeno konkrétní datum a další případy, kdy platnost ověření zaniká). Jestliže se ověřovací list nevydává a na měřidlo se pouze umístí úřední značka, přičemž ta obsahuje poslední dvojčíslí roku, ve kterém bylo ověření provedeno, začíná se počítat doba platnosti ověření od 1.

Z Vašeho dotazu je zřejmé, že se jedná o váhy s neautomatickou činností, které již byly uvedeny na trh a do používání. Tyto váhy jsou chápány jako měřidlo náležející do kategorie stanovených měřidel pouze v případě, že jsou používány k účelům uvedeným v § 3 odst. 3 zákona č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších předpisů, tedy v závazkových vztazích, pro stanovení sankcí, tarifů, poplatků a daní, pro ochranu zdraví, životního prostředí nebo pro zajištění bezpečnosti při práci nebo při ochraně jiných veřejných zájmů. Měřidlo, které sice je druhu uvedeného ve vyhlášce č.

Pro používání stanoveného měřidla v ČR neplatí následné ověření provedené v jiném členském státě EU ani v jakémkoli jiném státě. Podle platné právní úpravy nejsou k dispozici ani mechanizmy, kterými by bylo možno takové následné ověření uvést v platnost (např. na základě statistické zkoušky dávky následně ověřených měřidel apod.).

Kalibrace pracovních měřidel provedená v Německu (či v zahraničí obecně) je platná i v České republice. Kalibrace hlavních etalonů provedená v Německu (či v zahraničí obecně) je platná, pokud byla provedena v souladu s ustanovením § 5 odst. 5 zákona o metrologii při zaručení zákonem požadované metrologické úrovně (např. zahraničním metrologickým orgánem či akreditovanou kalibrační laboratoří).

V případě některých aplikací  analyzátorů alkoholu v dechu uživatelé uvádějí, že měřidlo používají pouze k orientační selekci jako pracovní a mají je navázáno kalibrací. Teprve při podezření na vliv alkoholu přikročí uživatel ke krevní zkoušce, která má pozici zkoušky rozhodující o vyřazení zaměstnance z pracovního procesu, finančním postihu, zahájení příslušného řízení s řidičem motorového vozidla atd. I při takovém pojetí platí:Pouze v případě analyzátorů alkoholu v dechu používaných např.

Jak je to vlastně se zajištěním správnosti měření policejními radary? A je možné, že můj tachometr v osobním vozidle ukazuje méně, než je skutečná rychlost vozidla?

Pokud jsou výsledky měření protečeného množství plynu příslušným plynoměrem používány např. ke stanovení úhrady za dodaný plyn, jedná se o stanovené měřidlo podle § 3 odst. 3 zákona č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších předpisů. Stanovené měřidlo lze používat k danému účelu pouze s platným ověřením a jejich uživatelé jsou povinni je podle § 18 tohoto zákona předkládat k ověření.

O tomto problému byla získána informace Ministerstva životního prostředí, ze které vyplývá, že je klíčové, zda jde o měřidla určená k použití širokou veřejností, nebo zda jde o jiný soubor měřidel (např. měřidla stanovená používaná pouze právnickými a podnikajícími osobami či lékaři). Celou informaci naleznete zde.

Kalibrace pracovních měřidel je oprávněn podle § 5 odst. 6, § 9 odst. 5 a § 11 odst. 5 zákona o metrologii provádět každý subjekt, který disponuje k tomu nezbytným vybavením, zejména etalony, které jsou vhodné pro zajištění metrologické návaznosti pracovních měřidel při dodržení principů metrologické návaznosti. Ostatní aspekty kalibrace již právní úprava neřeší a jsou tedy na odběratelsko – dodavatelském vztahu uživatele měřidla a kalibrační laboratoře.

NENALEZLI JSTE MEZI DOTAZY TO, CO VÁS O MĚŘIDLECH A MĚŘENÍ ZAJÍMÁ?

Zde můžete využít kontaktního formuláře a poslat odkaz na ČMI.

Upozornění: Zákon  č. 90/2016 Sb., o posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh,  ani zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších předpisů, nezmocňují Český metrologický institut k podávání závazného, tj. legálního výkladu těchto zákonů nebo jejich prováděcích předpisů. Můžeme vyjádřit pouze náš odborný názor či stanovisko.