01. Identifikační kód | 02. Kód situace „potřebuji si vyřídit“ |
není určen | není určen |
03. Pojmenování situace „potřebuji si vyřídit“, problému, který se řeší níže uvedeným postupem
Přezkoušení stanoveného měřidla na základě podezření na nesprávné měření
04. Základní informace
Zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších předpisů, stanovuje osobám, jejichž zájmy by mohly být významně poškozeny nesprávným měřením, právo vyžádat si ověření příslušných měřidel a vydání osvědčení o výsledku (§ 11a).
05. Kdo je oprávněn v této věci jednat (uplatnit požadavek)
Vyžádat si toto přezkoušení stanoveného měřidla může jakákoli osoba, jejíž zájmy by mohly být nesprávným měřením významně poškozeny, popřípadě v návaznosti na to uživatel příslušného stanoveného měřidla (není-li současně touto osobou).
06. Podmínky a postup tohoto přezkoušení
Přezkoušením stanoveného měřidla podle § 11a zákona o metrologii se přezkoumává a potvrzuje, že stanovené měřidlo má v době platnosti svého (řádného) ověření požadované metrologické vlastnosti. Přezkušování stanovených měřidel podle § 11a zákona o metrologii provádějí zejména subjekty autorizované jako metrologická střediska – AMS (v rozsahu konkrétní autorizace), popřípadě ČMI.
V řadě případů je osobou, jejíž zájmy mohou být významně poškozeny nesprávným měřením, např. spotřebitel - odběratel vody, plynu, elektrické energie atd. Zvláštností této situace je, že zpravidla není uživatelem příslušného jím zpochybňovaného měřidla, a proto musí vstoupit v jednání s jeho uživatelem, který má zákonnou povinnost ověření měřidla zabezpečit a poskytnout dotčené osobě osvědčení o výsledku.
Toto přezkoušení provádí výše uvedené oprávněné subjekty a o výsledku vydají Osvědčení o přezkoušení stanoveného měřidla.
U některých druhů měřidel jsou chyby dovolené pro toto přezkoušení v odlišné velikosti, než je tomu při „řádném“ prvotním nebo následném ověření, a to například ve výši dvojnásobku chyb platných pro prvotní nebo následné ověření.
Postup při zkoušení při tomto přezkoušení je obvykle shodný s postupem při prvotním či následném ověření s tím rozdílem, že na metrologickou zkoušku může (v zájmu všech stran zainteresovaných na měření příslušným měřidlem) navazovat ještě přezkoumání dalších technických parametrů měřidla s hlediska příčin, které mohly k nesprávnému měření vést.
Žádost je zapotřebí zdůvodnit argumenty, které vedly k pochybnosti o správnosti měření a měřidla.
07. Zahájení – podání žádosti
Požadavek na ověření měřidla z důvodu podezření na možnost poškození zájmů nesprávným měřením uplatní dotčený subjekt u uživatele měřidla, pokud jím není sám. Žádost o ověření stanoveného měřidla podle § 11 odst. 4 zákona o metrologii uplatní uživatel u AMS, popřípadě ČMI. Žádost nemá stanovenou závaznou jednotnou formu.
08. Na koho se můžete obrátit
Uživatel stanoveného měřidla se obrátí na AMS, popřípadě ČMI (některé druhy stanovených měřidel ověřují jen některá AMS a nikoli ČMI např. vodoměry, elektroměry). V případě ČMI uplatní žadatel žádost u příslušného regionálního pracoviště ČMI nebo specializované laboratoře ČMI.
09. Jakým způsobem a kde lze podat žádost
Žádost o přezkoušení stanoveného měřidla podle § 11a zákona o metrologii uplatní žadatel písemně poštou, faxem nebo e-mailem.
Adresy příslušných pracovišť ČMI ve vazbě na požadavek a druh měřidla jsou k dispozici na tomto místě webu.
10. Jaké doklady musíte mít s sebou
K žádosti není ze strany uživatele potřeba předkládat žádné doklady. Při předkládání měřidla k ověření se však doporučuje přiložit technickou dokumentaci, kterou uživatel k danému měřidlu disponuje, zejména manuál k obsluze.
11. Jaké jsou potřebné formuláře a kde jsou k dispozici
Předepsané formuláře nejsou stanoveny.
12. Poplatky a způsob jejich úhrady
Cena za přezkoušení tanoveného měřidla je určena ceníkem metrologických výkonů.
13. Lhůty pro vyřízení žádosti o následné ověření
Lhůty činí podle § 25, odst. 1 zákona o metrologii 60 dnů od předložení měřidla.
Pokud nemůže AMS nebo ČMI ve stanovené lhůtě rozhodnout, uvědomí účastníka řízení o této skutečnosti s uvedením důvodu a stanoví náhradní lhůtu podle § 25, odst. 2 zákona.
14. Další (dotčení) účastníci
Další účastníci postupu nejsou stanoveni.
15. Jaké další činnosti jsou po vás jako žadateli požadovány
V případě potřeby součinnost při ověřování, zejména např. organizačním zajištěním podmínek pro ověření měřidla, umožněním vstupu do provozních prostor a přístupu ke stanovenému měřidlu, poskytnutím technické dokumentace měřidla apod.
16. Můžete využít tuto elektronickou službu
Žádost lze uplatnit e-mailem.
17. Podle kterého právního předpisu se postupuje
Zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších předpisů
18. Jaké jsou související předpisy
Prováděcí vyhlášky k zákonu o metrologii, zákon o technických požadavcích na výrobky a příslušná nařízení vlády, zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů.
19. Jaké jsou opravné prostředky a jak se uplatňují
Osvědčení o výsledku ověření podle § 11a zákona o metrologii se nepovažuje za rozhodnutí ve smyslu správního řádu, a proto není odvolání proti němu možné.
20. Jaké sankce mohou být uplatněny v případě nedodržení povinností
Sankce nejsou stanoveny.
21. Nejčastější dotazy veřejnosti na toto téma a odpovědi na ně
Jsou součástí rubriky časté dotazy.
22. Potřebujete se k věci dozvědět víc? Na koho se obrátit
Pracoviště ČMI ve smyslu odborné a územní působnosti dle tohoto webu.
23. Příslušné informace můžete získat také z jiných zdrojů nebo v jiné formě
Stránky metrologické legislativy a služeb ČMI v rámci tohoto webu ČMI.
24. Související problematika
Ověřování stanovených měřidel.
25. Za správnost návodu odpovídá útvar | 26. Za správnost návodu odpovídá | |
Úsek legální metrologie. | František Staněk | |
27. Návod je zpracován podle právního stavu ke dni | 1.1.2015 | |
28. Kdy byl návod naposledy aktualizován nebo ověřena jeho správnost | 1.9.2015 | |
29. Datum konce platnosti návodu | nestanoveno |
30. Případná upřesnění a poznámky
Nejsou.
*** Popis postupu řešení problému/situace, který ČMI v uvedeném případě dodržuje, uveřejňujeme přesně tak, jak předepisuje vyhláška č. 442/2006 Sb., kterou se stanoví struktura informací zveřejňovaných o povinném subjektu způsobem umožňujícím dálkový přístup.