Zkoušení správnosti patních vodoměrů na místě instalace

Přezkoušení vodoměru v době platnosti ověření na místě instalace

V posledních letech jsme svědky stálého nárůstu cen vodného a stočného, což vede spotřebitele k důkladnější kontrole spotřeby vody, jejímž důsledkem je též nárůst počtu stížností na správnost vodoměrů, tedy měřidel, pomocí kterých je spotřeba vody určována.

Vodoměry jsou běžně používanými stanovenými měřidly protečeného množství vody (jsou stanoveny vyhláškou k pravidelnému ověřování).

Vodoměry se dělí podle teploty vody, pro jejíž měření jsou určené, na vodoměry na studenou vodu (podle ČSN EN 14154-1, voda o teplotě do 30 °C) a navodoměry na teplou vodu (podle Vyhlášky MPO č. 194/2007 voda o teplotě 45 °C až 60 °C).

Z hlediska nasazení v praxi lze rozlišovat následující druhy vodoměrů:

1. Fakturační vodoměry v místě styku veřejné vodovodní sítě s vnitřním rozvodem vody obytného objektu. Tyto vodoměry jsou obvykle umístěné na patě objektu, a proto jsou nazývány též patní vodoměry.
2. Poměrové vodoměry obvykle umístěné v jednotlivých bytech, a proto nazývané též bytové vodoměry. Používají se pro rozpočet nákladů na vodné a stočné mezi jednotlivé odběratele v objektu. Je třeba upozornit na fakt, že i tyto bytové vodoměry jsou, na rozdíl od převládajícího názoru veřejnosti, stanovenými měřidly se lhůtou periodického ověření 5 let (výjimku tvoří bytové vodoměry na teplou vodu používané k účelu uvedenému ve vyhlášce č. 366/2010 Sb., u nichž činí doba platnosti ověření 4 roky, a to i po datu 1. ledna 2012).

Drtivá většina výše zmíněných stížností je v současné době řešena tak, že vodoměr je demontován z místa instalace a odeslán dodavatelem vody do autorizovaného metrologického střediska (AMS) k přezkoušení - ověření podle § 11 odst. 4 zákona o metrologii. Při tomto přezkoušení je vyhodnocena skutečná chyba měření vodoměru při několika určených průtocích. Pokud jsou tyto vyhodnocené chyby menší než tzv. největší dovolené chyby , je vodoměr označen za vyhovující a jeho indikace se považuje za správnou.

Největší dovolené chyby (označované též MPE) vodoměrů pro jejich ověřování jsou uvedeny v čl. 2.3.3 Opatření obecné povahy (OOP) č. 0111-OOP-C035-13, vydaném ČMI. Toto opatření stanovuje metrologické a technické požadavky na vodoměry a metody jejich zkoušení při ověřování (v souladu s platnou normou ČSN EN 14154-1+A). MPE jsou graficky znázorněny na Obr. 1 této webové stránky. Dovolené chyby při přezkoušení vodoměru v provozu, prováděného na základě pochybností o správnosti měřidla jako ověření podle § 11 odst. 4 zákona o metrologii, jsou podle OOP rovny dvojnásobku chyb dovolených pro ověření, resp. posouzení shody při uvádění vodoměrů na trh (tzv. MPES - z anglického max. dovolené chyby v provozu).

V odborných kruzích je známo, že při demontáži vodoměru může dojít ke změně jeho technického stavu (vypláchnutí nečistot s vytékající vodou apod.), že k vypláchnutí od volných mechanických nečistot dojde i před zkouškami v AMS a že instalační podmínky při zkoušce v AMS se často ve vztahu ke správnosti měření výrazně liší od podmínek v místě původní instalace vodoměru. V důsledku těchto okolností vznikalo podezření, že takový způsob přezkušování vodoměrů není dostatečně průkazný; ČMI se proto rozhodl, že popsaný stav nelze nadále ponechat bez povšimnutí a přistoupil k řešení možnosti přezkušování u vodoměrů v zabudovaném stavu (v místě jejich instalace). Tato zkouška je zakotvena i v kap. 7.5 výše zmíněného OOP.

Obr. 1

Cílem zkoušky je ověřit, že vodoměr ve funkci pracovního měřidla stanoveného splňuje požadavky zákona, jeho prováděcích vyhlášek a dalších relevantních právních a technických předpisů a pokynů, je správně nainstalován a v aktuálním stavu má takové metrologické a technické vlastnosti, aby vliv instalace na tyto jeho vlastnosti významně neovlivnily přesnost měření - aby tedy vodoměr mohl být oprávněně použit pro měření protečeného množství vody v závazkových vztazích.

Jako etalonu se použije měřicí trati s indukčním nebo hmotnostním průtokoměrem. Etalon se připojí do série se zkoušeným vodoměrem na výstup z vodovodního potrubí pomocí hadice. Potrubní systém za vodoměrem se uzavře.

K provedení zkoušky je nezbytné zajistit následující podmínky (podrobnosti je vhodné předem projednat s pověřeným pracovníkem ČMI):

• možnost připojení etalonu do série se zkoušeným vodoměrem, standardně hadicí 1";
• možnost uzavření části potrubního systému za vodoměrem,
• zajištění odtoku protečené vody etalonem, standardně hadicí 1".

Obr. 2 Měřicí trať s etalonovým vodoměrem pro provedení zkoušky

Přezkoušení vodoměru ve výše uvedeném smyslu sestává z:

• vnější prohlídky zkoušeného vodoměru a jeho instalace;
• zkoušky přesnosti.

Při vnější prohlídce vodoměru se zjišťuje, zda:

• vodoměr je kompletní, bez mechanického poškození, správně instalovaný a nemá jiné vady, které by mohly mít vliv na správnost měření (zejména se kontroluje správná pracovní poloha, rozsah teploty vody a případné uklidňovací úseky před a za měřidlem, je-li tento požadavek uveden v certifikátu schválení typu či dokumentaci výrobce);
• údaje a nápisy na vodoměru jsou správné, úplné a dobře čitelné;
• úřední nebo jiné předepsané značky značky jsou umístěny na místech popsaných v Certifikátu schválení typu, popř. Certifikátu ES přezkoušení typu, nejsou porušeny a deklarují platné ověření, popřípadě zda je měřidlo řádně označeno označením shody a zda je posouzení shody z hlediska lhůty platné;
• byla montáž vodoměru provedena registrovaným subjektem a zda je na vstupním potrubí vodoměru instalováno ochranné zařízení, které zamezí demontáži vodoměru bez viditelného poškození (je vhodné, ale ne předepsané).

Zkouška přesnosti se provede objemovou metodou - přímým porovnáním s etalonem ČMI.

Dosud uplatňovaný způsob přezkoušení vodoměrů není schopen odhalit závadu, způsobenou instalačními podmínkami. Existují i další důvody, proč spotřebitelé často takové přezkoušení zpochybňují (samovolné odstranění nečistot v průběhu manipulací, možný střet zájmů dodavatel vody versus dané AMS atd.). Systém nově zaváděný ČMIjakékoliv zpochybnění výsledků přezkoušení vylučuje.

U vodoměrů mohou nastat případy, kdy vodoměr, sám o sobě splňující požadavky, indikuje nesprávné množství protečené vody, protože jeho vlastnosti jsou negativně ovlivněny instalačními podmínkami; některé z těchto podmínek (nesprávná těsnění na šroubeních vodoměru působící jako clony) není možné bez demontáže měřidla identifikovat. Na druhou stranu k této demontáži není, alespoň v první etapě řešení případného sporu, vhodné přistoupit - je třeba zachovat věci ve stavu, v jakém jsou. S ohledem na to se metrologický orgán na základě přezkoušení vodoměru v místě instalace vyjádří (formou odborného metrologického posudku) k tomu, zda je či není měřeno správně, ale nemá možnost jednoznačně se vyjádřit, zda je nesprávné měřidlo či je nesprávnost způsobena nějakým skrytým vlivem instalace (samozřejmě k tomu, zda je vodoměr namontován v dovolené poloze a zda jsou provedeny uklidňovací úseky potrubí, kde je to relevantní, se vyjádří). Pro spotřebitele je klíčové to, zda měření správné je nebo není. Pro uživatele stanoveného měřidla může však mít význam zjištění, zda je problém způsoben nesprávným měřidlem nebo nesprávným způsobem montáže, provedené instalační firmou. Je tedy pravděpodobné, že takový uživatel stanoveného měřidla nechá měřidlo při zjištění, že měření je nesprávné, v další etapě řešení sporu demontovat a podrobit zkoušce v laboratoři, jak je výše zmíněno, tedy ověření vodoměru podle § 11 odst. 4 zákona o metrologii v AMS, případně v ČMI.

Žadateli o popsané nově zaváděné přezkoušení vodoměru bude po provedení zkoušek na místě vydán tzv. Odborný metrologický posudek ČMI s výrokem vyhověl/nevyhověl s přílohou, obsahující popis příslušných technických zjištění (ČMI je též znaleckým ústavem v oblasti metrologie, registrovaným u Ministerstva spravedlnosti). Žadatel pak v případě záporného výsledku zkoušky může uplatnit tento posudek u subjektu, který údaje vodoměrů používá pro rozpočet nákladů na vodné a stočné, popř. v extrémním případě až u soudu, nebude-li zjednána náprava.